Jak si představit „přirozený porod“ v prostředí nemocnice? Co znamená pojem “social freezing” a které projekty mohou reálně zlepšit péči o zdraví žen? Ptali jsme se přednosty Gynekologicko-porodnické kliniky v Brně prof. MUDr. Víta Weinbergera, Ph.D.
Gynekologicko-porodnická klinika v Brně patří s více než 5000 porody ročně k největším pracovištím svého druhu v Česku. Její přednosta, prof. MUDr. Vít Weinberger, Ph.D., stojí nejen v čele odborného týmu, ale také za vznikem Nadačního fondu Proni, který propojuje kliniku s veřejností, pomáhá financovat rozvoj péče a otevírá důležitá témata související s těhotenstvím, porodem i prevencí ženského zdraví.
S fondem jsme spojili i naše síly – společně jsme vytvořili čokoládu Pro ni, z jejíhož prodeje putuje 5 % právě na podporu aktivit fondu a rozvoj kliniky.
Vít Weinberger působí na klinice od roku 2020 jako přednosta, v roce 2023 byl jmenován profesorem. Jeho cílem je přiblížit fungování pracoviště standardům špičkových západních klinik, posílit moderní přístup k porodnictví i gynekologii a otevírat témata, která přesahují zdi samotné nemocnice.
Lékařem jsem chtěl být vždy
Kdy jste se rozhodl, že budeme lékařem?
Pamatuju si, že už v první třídě jsem říkal sousedce, že chci být doktor. Nebylo to nijak racionální - rodiče lékaři nebyli. Nicméně se mě to drželo. Když jsem se potom na gymplu rozhodoval, co dál, říkal jsem si, že vlastně nic neumím a přišlo mi, že medicínu zvládnu. Skutečný zájem o obor přišel až během druhé části studia medicíny, kdy jsme se dostali na praxi do nemocnice.
Nakonec jste si vybral obor gynekologie a porodnictví, později subspecializaci onkogynekologie. Proč?
Vybral jsem si gynekologii proto, že jsem hypochondr. Gynekologické onemocnění mi nehrozí, takže zůstávám klidný. Ale také proto, že je to tak pestrý obor. Onkogynekologii jsem si poté zvolil z důvodu, že je to operační subspecializace, což mě vždy bavilo, ale také proto, že pacientky máte v rukou od diagnózy, až po pooperační péči. Víte, co se s danou pacientkou děje, můžete k ní přistupovat komplexně. A obecně se mi na našem oboru líbí to, že zažívám všechna stádia ženského života. Těžké případy, které zažívám jako onkogynekolog si ve službě kompenzuji tím, že pomáhám přivádět na svět nový život. Zkrátka balanc.☺
Moderní klinika pro 21. století
V roce 2020 jste se stal přednostou kliniky. S jakým cílem jste se do této funkce nastupoval?
Hlavním cílem bylo kliniku vrátit mezi konkurenceschopná pracoviště. Nejen z pohledu zaměstnavatele a v oblasti klinické péče, ale také na poli vědy a výzkumu. Hodně jsem čerpal z pobytů na prestižních zahraničních pracovištích a snažil se poznatky přenést k nám. Myslím, že už se podařilo udělat hodně dobré práce, hlavně díky týmu lidí, kteří jsou opravdu srdcaři.
Vaše klinika dnes funguje na dvou pracovištích - na Obilním trhu a v Bohunicích. To musí být logisticky náročné. Řešením má být nová budova. Kdy se jí pacienti dočkají a čím bude specifická?
Současná situace je složitá, a to jak pro lékaře, tak také pro pacientky a klientky. De facto fungujeme jako dvě oddělená pracoviště, která se tváří jako jedno. Některé specializace na Obilňáku jsou jen detašovaná pracoviště a u složitějších případů je tak nutný přesun do Bohunic nebo Dětské nemocnice.
Novou klinikou už intenzivně žijeme. Řešíme interiéry, rozdělení práce v týmu a také nastavování péče. Právě proto jsme se rozhodli spojit síly s Neonatologickým oddělením, s nímž tvoříme Perinatologické centrum, a od 1.1. 2026 vznikne nová Klinika gynekologie, porodnictví a neonatologie. Chceme tím již před přesunem do nové budovy usnadnit procesy. Chceme využít příležitost některé věci změnit, aby péče mohla fungovat na nejvyšší možné úrovni. Nová klinika tak přinese zásadní posun nejen v zázemí, ale i v poskytování péče hned ve třech specializacích. Je to obrovská medicínská i manažerská výzva.
Spokojenost je závazek
Myšlenka založit nadační fond Pro ni se zrodila ve vaší hlavě. Jaké je jeho hlavní poslání?
Fond je úzce propojený s klinikou a pomáhá nám rozvíjet péči směrem dovnitř i ven — k pacientkám a klientkám. Díky fondu se můžeme hlásit do výzev, posouvat projekty a někdy i „prošlapávat cestu“ ostatním nemocnicím.
Jedním z jeho hlavních témat jsou přirozené porody v prostředí nemocnice. Jak takový porod vypadá?
Přirozený porod je fyziologický proces bez zbytečných zásahů lékaře. Klíčovou roli má porodní asistentka, která ženu provází a stará se o ni a jejím úkolem je udržet porod v mezích fyziologického procesu. Úkolem lékaře je řešit patologii. Cílem je zdravá máma, zdravé dítě a dobrý emoční prožitek. A právě tuto strategii chceme rozvíjet v nové Klinice gynekologie, porodnictví a neonatologie. Středobodem naší péče je žena, novorozenec a rodina. Tomu přizpůsobujeme procesy i prostředí. To vše lze nabídnout i v nemocnici, není nutné rodit doma ani stavět porodní domy.
Přesto se některé ženy rozhodnou raději pro domácí porod. Jak s tímto fenoménem pracujete?
Často je to reakce na negativní zkušenost z předchozího porodu. To ukazuje, že systém není dobře nastavený – chybí standardy, které by podobným extrémům předcházely. Proto je klíčové investovat do lidí, kteří péči poskytují.
Na naší klinice jsme například loni začali dlouhodobý projekt Komplexní péče o ženu v šestinedělí a po porodu. Jeho cílem je sjednotit práci porodních asistentek a dát jí jasnou metodiku i vzdělávací rámec. Chceme, aby naše porodní asistentky poskytovaly komplexní péči a na té se významně podílí například i poporodní návštěva v domácím prostředí. Každý rok také pořádáme celostátní konferenci porodní asistence, kde odbornice sdílejí zkušenosti a trénují konkrétní klinické situace v simulačním centru LF. Věřím, že právě vzdělávání a vzájemná výměna zkušeností jsou cestou k bezpečnější a kvalitnější péči.
Součástí kliniky je Centrum porodní asistence. Jaké služby mohou ženy využít?
Snažíme se péči přizpůsobit individuálním potřebám každé ženy. Na webu proto nabízíme přehled služeb – od předporodních kurzů přes možnost vybrat si porodní asistentku až po laktační poradenství a další edukační aktivity. Na naší klinice mají svá místa i porodní přání žen. Vnímáme, že každý porod si zaslouží individuální přístup a ten se snažíme praktikovat i na největším pracovišti svého druhu v České republice, kterým jsme. Na to jsem pyšný.
Součástí jsou také konzultace v ambulanci porodních asistentek. Ženy tam mohou přijít se svými zkušenostmi, plány a přáními a společně hledáme cestu, která bude odpovídat jejich představám i možnostem nemocnice.
Propouštěcí zprávou to nekončí
Jaká další témata v rámci fondu řešíte?
Velkou pozornost věnujeme například perinatální ztrátě. Vznikl specializovaný tým lékařů a zdravotníků z Gynekologicko-porodnické kliniky a Neonatologického oddělení, který se systematicky stará o ženy a rodiny, jež prošly ztrátou dítěte – ať už jde o potrat ve vyšším stádiu těhotenství, porod mrtvého dítěte, úmrtí po těžkém porodu nebo v důsledku vrozené vady. Tyto situace dokážou zanechat hluboké jizvy na duši a vyžadují citlivý, jednotný přístup celého týmu. Péče totiž nekončí propouštěcí zprávou, je potřeba komplexní podpora.
Dalším důležitým směrem je rozvoj infrastruktury kliniky. Investujeme hodně energie i prostředků do systematizace a digitalizace provozu.
Ženy často chodí pozdě
S fondem cílíte také na prevenci. Jaké programy dnes ženy mohou využít?
Snažíme se především informovat o screeningových programech, které jsou dostupné a hrazené ze zdravotního pojištění - zejména o onkologické cytologii (prevence karcinomu děložního čípku) a prevenci karcinomu prsu. Existují i specializované programy pro ženy se zvýšeným rizikem – například s mutacemi BRCA 1 a 2 nebo s výraznou rodinnou zátěží. Důležitá je také vakcinace proti HPV, které je dnes zdarma pro dívky i chlapce. Bohužel proočkovanost je v Česku zatím jen kolem 40 %, což je málo.
Nadační fond vydává edukační brožury, pořádá akce, rozdáváme kontakty na odborníky a vysvětlujeme, jak prevence funguje. Chceme, aby ženy věděly, že tyto programy existují, že na ně mají nárok a vyplatí se je využívat. Bohužel, pokud ženy prevenci zanedbávají nebo potíže neřeší, setkáváme se později s velmi smutnými případy, třeba v onkogynekologické ambulanci.
Když taková situace nastane, s čím se na vás ženy nejčastěji obracejí?
Kromě karcinomu prsu, který je nejčastější, se velmi často setkáváme s karcinomem dělohy. Jeho incidence je zhruba 36 případů na 100 000 žen. Tento typ nádoru úzce souvisí se životním stylem: nedostatkem pohybu, obezitou a přidruženými onemocněními. Typické je, že se projeví krvácením či špiněním v menopauze, ženy si toho všimnou, jdou ihned k lékaři a tak často nádor zachytíme v počátečním stádiu.
U karcinomu děložního hrdla je ale situace opačná. Ačkoliv existuje celý program screeningu za účelem časného záchytu onemocnění, ženy přijdou, když už je nemoc v pokročilé fázi, nelze ji řešit operačně a je nutná chemo- nebo radioterapie. Přitom v prekanceróze – tedy ve stavu před nádorem – by bylo možné problém zcela vyřešit.
Social freezing - pojistka pro budoucnost
Dalším z velmi aktuálním témat jsou komplikace s plodností. Vaše klinika nabízí metody ochrany reprodukce. Je o ně zájem?
Dlouho to bylo spíš okrajové téma, řešené hlavně u onkologických pacientek. Dnes, se zvyšujícím se věkem prvorodiček a společenským tlakem vedoucím k pozdějšímu rodičovství, přibývá žen, které se zajímají o možnost uchovat si vajíčka či embrya do budoucna. Konzultujeme také ženy s nemocemi, které sice nejsou zhoubné, ale zásadně ohrožují plodnost – typicky endometrióza. Myslím, že zájem o tzv. social freezing poroste, a to i díky osvětě.
Nejhorší jsou situace, kdy žena ví o své nemoci, ale nikdo jí neřekne, že může ohrozit její budoucí schopnost otěhotnět. Proto se snažíme být průvodci a poradci, aby každá žena měla dost informací pro vlastní rozhodnutí.
Zdá se, že váš obor čeká spousta výzev. Jaký je o něj dnes zájem?
Zájem o obor je dobrý a absolventů je dost. Většinou k nám nastupují právě čerství medici nebo asistentky, takže je musíme sami „vychovat“. Proto se snažíme kliniku aktivně prezentovat na fakultě, pořádat konference a workshopy a nabídnout možnost zajímavého profesního růstu. Kolektiv se rozrůstá, ale zatím nám stále chybí asi 15 úvazků, abychom byli schopni plně zajistit provoz v nové budově.
Když nejste zrovna lékařem, manažerem a někdy i trochu politikem, co vás baví?
Rád jezdím do práce na kole, jinak čas trávím především s rodinou a podporuji syny v jejich aktivitách. Oba tancují, takže cestujeme po celé Evropě na různé soutěže.